30. května 2018

Počty středověkých rukopisů

Kolik ve středověku vzniklo rukopisů? A kolik se dochovalo do dnešních dní? Snaha zodpovědět podobné otázky samozřejmě naráží na mnohá úskalí – je třeba určit, co je považováno za rukopis (popsaný list pergamenu zjevně ne), ne všechny dochované rukopisy jsou správně dochovány, není jasné, kolik rukopisů se během staletí ztratilo a kolik celých knihoven zaniklo.

Nizozemský badatel Eltjo Buringh dloudobě pracuje na zodpovězení těchto otázek "statistické kodikologie" – výsledkem jeho úsilí je bezmála šestisetstránková monografie Medieval Manuscript Production in the Latin West (Brill, 2011). V metodologicky dobře podložené monografii se zabývá geografickou distribucí středověkých rukopisů, zánikem rukopisů z různých příčin, mírou produkce rukopisů na latinském západě či vztahem ekonomického stavu dané oblasti a míry produkce rukopisů. Kniha obsahuje přehledné tabulky shrnující různá data (resp. statisticky podložené odhady).


Např. celkový počet dochovaných rukopisů vzniklých v latinské Evropě mezi lety 500 a 1500 je odhadnut na 726 598, přičemž celkový počet rukopisů vzniklých v tomtéž období (včetně zaniklých) je odhadován na 10 894 087. Většina těchto rukopisů vznikla v období vrcholného a pozdního středověku, což samozřejmě koreluje s rozvojem měst a vznikem univerzit. Pro období tří staletí od vzniku univerzit kolem r. 1200 až do r. 1500 lze počítat s 615 774 dochovanými rukopisy a odhadovat vznik celkem 9 508 080 rukopisů. (Viz tabulka 5.5, Buringh, 2011, s. 261.)

Buringh také přináší kvalifikované odhady o produkci rukopisů ve vztahu ke geografické oblasti a jejímu počtu obyvatel. Srovnat lze např. produkci v českých zemích (Čechy a Morava) s německými zeměmi a Francií. V českých zemích vzniklo asi 421 rukopisů ve 14. stol. a asi 454 v 15. stol., kdežto v německých zemích 2 938 ve 14. stol. (a ve Francii dokonce 5 646) a 5151 v 15. stol. (a ve Francii 11 958). Relativně malá míra produkce rukopisů v českých zemích vynikne i v přepočtu na počet obyvatel v příslušné oblasti. Zatímco v českých zemích vzniklo 247 rukopisů na milion obyvatel ve 14. stol. a 284 v 15. stol., v německých zemích je to 377 rukopisů na milion obyvatel ve 14. stol. a 660 v 15. stol, ve Francii 418 rukopisů na milion obyvatel ve 14. stol. a 920 v 15. stol. (Viz tabulka 6.4, Buringh, 2011, s. 369.)

Z Buringhových výpočtů lze také zjistit, jaké množství rukopisů je dnes mimo geografickou oblast, kde vznikly. Z rukopisů vzniklých v českých zemích je asi 45% mimo české knihovny – podobně jako u rukopisů provenience francouzské (51% domácích rukopisů je dnes mimo Francii) a německé (43%). Naopak v téže oblasti, kde vznikly, dnes můžeme najít rukopisy původu britského (britské ostrovy a Irsko; pouze 19% je dnes v zahraničí), rakouského (22% v zahraničí) či středo- a severoevropského (dnešní Polsko, Maďarsko, Slovensko, Švédsko, Norsko, Dánsko a Island; 23% v zahraničí). (Viz tabulka 7.7, Buringh, 2011, s. 437.)


LITERATURA

  • Buringh, Eltjo (2011), Medieval Manuscript Production in the Latin West: Explorations with a Global Database, Leiden – Boston: Brill.

11. května 2018

Nové časopisy (2018/5)

Nové dvojčíslo časopisu Vivarium (2018/1-2) obsahuje články o "ockhamovském" přístupu k nutnosti minulých událostí, které lze dohledat u některých pařížských myslitelů kolem r. 1200; článek přinášející interpretaci vzájemně rozporných Akvinského výroků o ontologii kauzality; téma z aristotelské kosmologie (jaké důsledky by mělo, kdyby ustal pohyb nebeských těles) ve zpracování některých myslitelů 14. století; rovněž edici a anglický překlady Epistola Lucipheri, včetně rozboru možného autorství a připsání textu cisterciákovi Pierrovi Ceffonsovi; a kritiku skotistické univocity bytí u Dominika z Flander.

Freiburger Zeitschrift für Philosophie und Theologie (2017/2) přináší skupinu článků týkající se Jeronýma Pražského, jeho pojetí první látky či Wyclifovy politické theologie a jejího vlivu na české prostředí. (Jeronýmovi je rovněž věnován nedávno publikovaný sborník). Časopis dále obsahuje články o Akvinského  pojetí intentio a ratio a o Lutherově etice. Časopis brzy začne zveřejňovat články i online.

Nové číslo Recherches de Théologie et Philosophie Médiévales (2017/2) přináší objev řeckých scholií, která obsahují výpisky ze 3. knihy Filoponova komentáře k De anima, a edice kvodlibetu Viléma z Hothumu, raného obhájce tomismu v Oxfordu, a jednoho z principií Jana z Naples k Sentencím. Dále zde lze nalézt článek o středověké recepci pseudo-aristotelské Epistula ad Alexandrum, o Scotově pojmu aliquitas a imposibiliích, italském rukopisu Swinesheadovy Liber calculationum a Thomasiově přístupu k Aristotelovi v otázce vzniku lidské duše.