5. listopadu 2017

Nové časopisy (2017/XI)

Na facebookové stránce blogu jsem příležitostně upozorňoval na nová čísla tuzemských i zahraničních odborných časopisů, která přinášejí články k tématům středověké filosofie. Před několika měsíci jsem také založil účet na Twitteru, který se zaměřuje spíše na zahraniční publikum (a upozorňuje pouze na časopisy vydávané ve světových jazycích).

Rozhodl jsem se tato upozornění přesunout zpět na blog a dodat jim určitou pravidelnost. Zhruba každý druhý měsíc (podle toho, jak budou nová čísla vycházet) se čtenář může těšit na příspěvek upozorňující na několik nových čísel – a učinit si tak představu o aktuálních trendech filosofické medievistiky.

Listopadový seznam obsahuje:

Nové číslo ročenky Oxford Studies in Medieval Philosophy (2017/5) přináší články o Anselmovi a nutnosti, původu lidské duše podle Avicenny, emanaci duševních mohutností, Akvinského pojetí individuace substancí, Auriolovo chápání intuitivního poznání a úvahu nad možnými skeptickými důsledky, z nichž jej obviňovali Chatton a Wodeham, a kontinuu a částech v Ockhamově pojetí.

V novém čísle Archives d'Histoire Doctrinale et Littéraire du Moyen Âge (2016/1) lze nalézt články o Eriugenově christocentrické kosmologii, Abélardově teorii inferencí, o františkánské kazuistické etice, kritickou edici anonymních výpisků z Averoova komentáře k Etice Níkomachově, kritickou edici kvestie Tadeáše z Parmy o mísení prvků, a článek o pojednání františkána Geralda Odonova o tom, zda při Apokalypse ustane pohyb nebeských těles, a o důsledcích pro sublunární svět (opět s edicí).

Recherches de Théologie et Philosophie Médiévales ve svém novém čísle (2017/1) přinášejí články o epistemologii a psychologii náboženské víry u dominikána Roberta Kilwardbyho a jeho současníků; článek o tezi některých pařížských mistrů svobodných umění, že člověka dělá člověkem nikoliv jeho rozumová, nýbrž jeho smyslová duše (!); článek o vztahu ctnosti a štěstí u Akvinského; studii marginálních poznámek dochovaných v latinských rukopisech pseudo-aristotelského spisu Physiognomonica; přelomovou studii falzifikující tradiční tezi, že přednášky k Sentencím na pařížské theologické fakultě byly dvouleté (zhruba do r. 1318); a kritickou edici kvestie o nekonečné moci první příčiny od Antonína z Parmy.

V letošním ročníku časopisu Vivarium zatím vyšlo trojčíslo (2017/1-3) věnované středověkým analýzám toho, co je v dnešní analytické filosofii nazýváno limit decision problem – jedná se o otázku náležející do problematiky ontologie změny: pokud věc přejde ze stavu A do stavu B, ke kterému z těchto stavů patří moment změny (k prvnímu, druhému, oběma, nebo žádnému z obou)? Články přinášejí řešení tohoto problému a analýzy příbuzných témat u širokého spektra (nejen) středověkých myslitelů – lze zmínit např. Jindřicha z Gentu, Hervaea Natalise, Duranda ze St. Pourçain, Waltera Burleyho, Ockhama, Mikuláše z Autrecourtu či Marsilia z Inghen.


Konečně letošní první anglické číslo Studií Neoaristotelica (2017/1) přináší dva články týkající se filosofické medievistiky – jeden o ontologickém statusu těla u Akvinského, druhý o bradwardinovském řešení auto-referenčních paradoxů.


(Další seznam lze očekávat počátkem ledna.)