13. listopadu 2012

Abstrakt mého příspěvku na FILEX 2012

Brněnské konference FILEX 2012 se budu účastnit s příspěvkem Teorie percepce u Petra Auriola, který byl zařazen do bloku dějin filosofie. Pokud si dobře vzpomínám, o tomto mysliteli jsem zde ještě nepsal, ačkoliv se jím v poslední době docela zabývám.

Abstrakt mého příspěvku je následující:
Ačkoli byl Petr Auriol (asi 1280 - 1322) ve své době velmi vlivný, dnes se řadí spíše k méně známým a málo probádaným středověkým filosofům. Poslední výzkumy však ukazují, že se jedná o originálního a zajímavého myslitele. 
Ve svém příspěvku se zaměřím na Auriolovu teorii percepce. V první části představím dva aspekty, v nichž se vymyká dobovým filosofickým a vědeckým pojetím percepce (tedy k pojetím založeným na aristotelském základě nebo na středověké optické teorii, zvané perspectiva) - Auriol (a) argumentuje ve prospěch aktivity našich poznávacích schopností a (b) připisuje ve svém zkoumání zásadní roli smyslovým klamům. V druhé části příspěvku se pokusím přiřadit Auriolovu teorii k některé pozici v rámci současné teorie percepce.
Příspěvek už mám minimálně promyšlen (je tedy hotov minimálně intencionálně, jak by řekli někteří dědicové Dunse Scota), avšak narazil jsem na znepokojivou drobnost - nikde na internetu jsem nebyl schopen nalézt nějaké Auriolovo vyobrazení. Zatímco grobiánská tvář sv. Tomáše se zjevuje v bezpočtu variací a Ockham se dokonce stává předmětem karikatur, Auriol je doslova faceless man. (Rytinka, která se tváří, že je jeho vyobrazením, zpodobňuje ve skutečnosti Mistra Eckharta.)

FILEX 2012 (Brno) - upozornění na studentskou konferenci

Po několika ročnících ostravské studentské filosofické konference, která je otevřena také studentům jiných fakult a které se účastnili studenti z Brna a Olomouce, se na sklonku letošního podzimu koná mnohem ambicióznější projekt. Několik brněnských studentů brněnské KFI se rozhodlo zorganizovat studentskou konferenci, na níž by se mohli setkat studenti nejen z Moravy, ale i z Čech, či ze Slovenska (správnou intuicí jistě je, že Brno je pro konání takové takřka mezinárodní akce mnohem lépe zeměpisně situováno). A tak vznikl FILEX 2012, neboli "FILOSOFICKÉ EXPO", které má sloužit k prezentaci studentů a studentek jednotlivých českých a slovenských kateder filosofie.

Akce se bude konat od 23. do 25. listopadu, podrobnější informace jsou k nalezení na facebookových stránkách této události. K dipozici je již také program konference, který obsahuje i anotace jednotlivých příspěvku.

Můj osobní dojem z této akce je zatím velmi dobrý, především je třeba ocenit nesmírnou pečlivost a pracovitost organizátorů celé akce, k nimž patří Jan Horský, Monika Bystroňová, Tomáš Helmich a Lukáš Likavčan.

Několik poznámek o Stanislavovi ze Znojma

Tento příspěvek volně navazuje na předchozí příspěvek o Vilému Heroldovi.

Stanislav ze Znojma (asi 1351-1414) je dnes znám především jako učitel Jana Husa a jeden z myslitelů, na nichž se dokládá silný Wyclifův vliv v pražském prostředí na přelomu 14. a 15. stol. Poněkud stranou dosud stojí Stanislavův traktát De vero et falso, který již před čtyřiceti lety editoval Vilém Herold.

Stanislav v tomto traktátu především pečlivě probírá otázku pravdy; v úvodu rozlišuje různé významy, které termínu "verum" připisují gramatikové, logikové a metafyzikové, a následně se zabývá především otázkou ontologické pravdy. Domnívám se, že tento traktát by mohl přinést zajímavé poznatky ohledně středověké teorie propozic. Stanislav patrně zastával realismus ohledně propozičních obsahů, tj. postoj tvrdící, že v realitě existují určité komplexy, které vyjadřujeme větami. Podobný propoziční realismus zastávali ve 14. stol. např. Walter Chatton, Walter Burley či Vilém Crathorn. Bylo by jistě zajímavé zjistit, jak by se Stanislav vypořádal s jedním důsledkem této teorie - totiž že musí existovat nějaké "negativní fakty" jako signifikáty záporných tvrzení. (Tj. vedle reálně existujících komplexů jako Caesar-překročil-Rubikon by nějak musely být přítomny i negativní fakty typu Caesar-nezabil-Pompeia, resp. negativní fakty zahrnující fikční entity typu Caesar-se-setkal-s-doktorem-Who. Poněkud triviální námitka proti propozičnímu realismu, k němuž svádí obrazová teorie významu propozic, ale stejně by mě zajímala Stanislavova odpověď. De vero et falso je naštěstí docela dostupný i v českých knihovnách, pročež nevylučuji, že se k tomuto textu někdy dostanu blíže.)

V souvislosti s otázkou teorie propozic je vhodné také připomenout to, že Stanislav je autorem spisku řadícímu se k žánru tzv. insolubilií, tedy traktátů zkoumajících autoreferenční paradoxy. Spisek se dochoval pod názvem Modus solvendi insolubilia secundum M. Iohannem Wyclif v rukopise, který je součástí kodexu uloženého v Národní knihovně pod signaturou IV.H.9. Nevím, zda se tento text už dočkal edice, je však možná totožný se spisem Insolubilia pulchra, který byl vydán jako dílo Wyclifovo. Problematikou insolubilií se v českém prostředí od nedávné doby plodně zabývá dr. Miroslav Hanke, FÚ AV ČR.

Po bližším prozkoumání Stanislavova díla by možná české středověké myšlení bylo obohaceno o pořádného metafyzika a logika a nebylo by již tak napěchované sociálními inženýry, jak se dosud často může zdát.

Vilém Herold (1933-2012)

Byl bych nerad, kdyby se můj blog proměnil na sbírku nekrologů, ovšem osobnost formátu Viléma Herolda si alespoň krátké připomenutí zaslouží.

Doc. Vilém Herold (1933-2012) byl historikem filosofie s výrazným přesahem zvláště k historii. Do jeho tematického zaměření spadá především česká filosofie (resp. myšlení obecně) předhusitské a husitské doby, vliv Wyclifa na české prostředí a další. Významná je jeho činnost editorská - vydal spis De vero et falso Stanislava ze Znojma a dále či tři synodní řeči (spolu s Milanem Mrázem). V posledních letech se podílel na projektu, který má zmapovat dějiny politického myšlení a jehož výsledky by měly vyjít v nakladatelství OIKOYMENH v rámci ediční řady Dějiny politického myšlení (dva svazky pojednávající o středověkém politickém myšlení, na nichž se Herold zvláště podílel, vyšly nedávno). Oficiální nekrolog na stránkách Akademie věd zdůrazňuje také Heroldův význam na poli organizace vědy v porevolučním období. Vilém Herold zesnul před dvěma měsíci, 10. září 2012.

Domnívám se, že pro českou medievistiku odkryl tento výjimečný badatel několik zajímavých témat, která by si do budoucna zasloužila většího rozpracování. Osobně mne napadají minimálně dvě:
  • De vero et falso Stanislava ze Znojma (jednoho z Husových učitelů) - Herold tento traktát editoval, neprovedl však jeho podrobnější filosofickou analýzu (jeho úvod k této edici je dostupný zde). Několik povšechných poznámek o tomto zajímavém mysliteli jsem přesunul do samostatného příspěvku.
  • Postava Jenka Václavova z Prahy - Herold zkoumal především Jenkův komentář k Aristotelově Politice (z příslušné studie v Aithéru jsem pořídil několik poznámek v tomto příspěvku). Lepší prozkoumání Jenkova díla by patrně nejen přidalo na plasticitě obrazu středověké filosofie v českých zemích, ale přispělo by také k hlubšímu poznání intelektuálního ovzduší dvora Karla IV.