31. srpna 2011

Knihy a konference, o kterých nebudu psát

Všiml jsem si, že v poslední době mám stále větší sklon zahlcovat tento blog mnoha příspěvky zaznamenávajícími obsah chystaných sborníků, které dosud nevyšly, a program konferencí, kterých se já a patrně ani většina mých čtenářů nebude účastnit. Jelikož mi došlo, že by to mohlo těch několik mých čtenářů brzy znudit, rozhodl jsem se, že příští příspěvek bude o něčem jiném. Než ho ovšem uveřejním, musím ovšem ještě napsat, o čem v něm psát nebudu.

O čem tedy nebude další příspěvek?

Rozhodně v něm nebudu psát o žádných knihách ani sbornících, které mají vyjít:

  •   Nebudu psát o tam, že Gyula Klima chystá zbrusu novou monografii o středověké filosofii, která by se měla jmenovat Medieval Philosophy: A Systematic Survey for the 21st Century a patrně tedy pojednávat o této staré filosofické tradice z těch hledisek, které jsou zajímavé pro současnou filosofii (stejný úkol si vytkl chystaný sborník The Oxford Handbook of Medieval Philosophy, o kterém jsem psal zde).
  •   Nebudu také psát o tom, že nakladatelství Brill kromě nedávno vydaného průvodce k filosofii Jindřicha z Gentu a chystaného sborníku o filosofii Waltera Burleyho (viz zde) by mělo (snad již příští rok) vydat sborník o Robertu Kildwarbym (A Companion to Robert Kilwardby, eds. Henrik Lagerlund a Paul Thom).
  •   Také nebudu psát o druhém dílu prestižní série The Cambridge History of Science, jejíž druhý díl věnovaný středověké vědě by měl vyjít už v lednu 2012. Koneckonců, psal už o něm bezmála před třemi lety Mark Thakkar.
  •   Nebudu dnes psát ani Franciscu Suárezovi (1548-1617), jedné z hlavních postav druhé scholastiky, filosofem stojícím na rozhraní mezi její renesanční a barokní fází, "posledním středověkým a prvním novověkým", ačkoliv je to v dějinách metafyziky postava srovnatelná s Aristotelem, ba možná i s Kantem a ačkoliv jeho Disputationes Metaphysicae (viz alespoň obsah tohoto monumentálního spisu na blogu Daniela Novotného - zde a zde) byly v novověké filosofii naprosto zásadní. Descartes ho znal z první ruky, Leibniz se chlubil tím, že tuto ukrutně složitou metafyzickou hatmatilku dokáže číst tak snadno, jako ostatní lidé čtou romány. Christian Wolff Suáreze obdivoval a chválil ho jako někoho, kdo mezi scholastiky traktoval metafyzické problémy s příkladnou pronikavostí. A Schopenhauer titul lapidárně zhodnotil jako autentické kompendium vší scholastické moudrosti. (Maurer, 1990: 90) Suárez se totiž začíná stále více zkoumat - chystají se o něm dva sborníky - jeden v oxfordském univerzitním nakladatelství (The Philosophy of Francisco Suarez, eds. Henrik Lagerlund a Benjamin Hill), druhý v Brillu (A Companion to Francisco Suárez, eds. Victor Salas a Robert Fastiggi). Letos v květnu dokonce vyšla česká monografie o Suárezově metafyzice (Daniel Heider, Suárez a jeho metafyzika. Od pojmu jsoucna přes transcendentální jednotu k druhům transcendentální jednoty).
  • Když už jsem u těch sborníků, rozhodně nevěnuji příští příspěvek nedávno zmiňovanému sborníku Intentionality, Cognition and Mental Representation in Medieval Philosophy a tomu, že jsem na Klimových stránkách našel pracovní verze studií jednotlivých badatelů. (Naopak jsem doplnil odkazy na tyto studie do původního příspěvku.)
Abych trochu zpřehlednil, jaké knihy vlastně napjatě očekávám, vytvořil jsem vlevo dole jejich malý panel - Desiderabilia. (Desiderabilis, e je dvojvýchodné latinské adjektivum, které označuje věci, po kterých se touží a na které se (marně?) čeká.)

Také nebudu psát o workshopech a konferencích, které se chystají, nebo již proběhly.
  • Nebudu psát o workshopu o vzniku a rozvoji mechanicismu v pozdně středověké a novověké filosofii, který se konal letos v březnu a který byl součástí rozsáhlejšího The Mechanism Project, na kterém se podílejí Henrik Lagerlund, Benjamin Hill, Dennis Des Chene, Helen Hattab a Calvin Normore (viz stránky projektu).
  • Také nebudu upozorňovat na dvě konference o středověké epistemologii konané září 2009 v Torontu a v únoru 2010 v Lovani. Jejich výsledkem by měl být sborník Companion to Later Medieval Cognitive Theory (eds. Russell L. Friedman a Martin Pickave).
  • Příští příspěvek také rozhodně nezasvětím velkému ECAP, který organizuje ESAP. The European Society for Analytic Philosophy zorganizovala již sedmý celoevropský kongres věnovaný analytické filosofii (Seventh European Congress of Analytic Philosophy, viz stránky kongresu). Kongres započne zítra v Miláně a bude trvat celý týden až do příštího úterý. Program kongresu je velmi bohatý, z českých a slovenských filosofů na něm své příspěvky přednesou např. Hříbek, Hvorecký, Koťátko, Materna a Picha.
A o čem tedy bude další příspěvek? Tématem budou úplně jiné věci než epistemologie a středověká filosofie.

Budu psát o moči a očích. :)

LITERATURA
MAURER, A. The Unity of a Science: St. Thomas and the Nominalists. In: TÝŽ. Being and Knowing. Studies in Thomas Aquinas and Later Medieval Philosophers. Toronto: Pontifical Institute of Mediaeval Studies, 1990, s. 71-93.

4. srpna 2011

Sympozium Continuity and Innovation in Medieval and Modern Philosophy of Knowledge, Mind and Language

V pátek 28. října 2011 se bude v Londýně konat jednodenní sympozium Continuity and Innovation in Medieval and Modern Philosophy of Knowledge, Mind and Language, na kterém zazní příspěvky hledající témata společná středověké a raně novověké filosofii. Není to nic neobvyklého - podobné snahy jsou v posledních letech stále častější (sám jsem se o nich zmiňoval zde, zde a zde); zdá se, že v oblastech filosofie jazyka, filosofie mysli a epistemologie mají středověká a novověká filosofie společného více, než se dosud zdálo.
Na sympoziu vystoupí jako hlavní řečníci tři badatelé, kteří se problematikou dlouhodobě a úspěšně zabývají:
  • Martin Lenz (Humboldtova univerzita, Berlín) se zabývá Ockhamem a Lockem, problematikou mentálního jazyka ve středověké a novověké filosofii. Na sympoziu přednese příspěvek Essences and Signification: Medieval Heritage and Innovation in Locke's Philosophy of Language.
  • Robert Pasnau (University of Colorado) se zabývá Akvinského epistemologií a jejími středověkými kritiky (zvlášť Petr Olivi a Ockham) a v poslední době také společnými tématy středověké a novověké metafyziky. Je editorem nové cambridžské monografie o středověké filosofii The Cambridge History of Medieval Philosophy. Bude přednášet na téma Epistemic Divisions of Labor: Who Should Know, Who Should Believe, and Who Should be Left in the Dark, with special reference to Aquinas, Locke and Averroes.
  • Dominik Perler (Humboldtova univerzita, Berlín) se zabývá především středověkými formami epistemologické skepse. Jeho příspěvek má název What Are Mental Faculties? A Debate in Late Medieval and Early Modern Philosophy, looking especially at Olivi, Ockham, Descartes and Malebranche.